|
|
Studentské protesty v roce 1968: Srovnání ČSSR a SRN
Šutová, Marijana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Práce je komparací studentského protestního hnutí roku 1968 v Československu a v Západním Německu. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnání stejných a odlišných prvků dvou studentských hnutí s důrazem na požadavky studentů, na způsob a prostředky jejich revolty a odlišné ideologické přístupy dvou hnutí, z nichž vycházelo vzájemné neporozumění studentů dvou protestních hnutí. Autorka nejdříve charakterizuje hnutí v obou zemích a přiblíží historický vývoj, v jehož kontextu k revoltám docházelo. Zároveň se zabývá i studentskými protesty v dalších zemích v kontextu událostí v SRN a ČSSR. Následně porovnává průběh, motivy a způsob studentských protestů v obou zemích. Hlavním rozdílem studentských hnutí v Československu a v Západním Německu byl způsob jejich revolty, zatímco českoslovenští studenti volili spíše oficiální cestu k dosažení změn, protestní hnutí v SRN bylo spíše antisystémové. Studenti v obou státech zároveň vycházeli z odlišných podmínek, zatímco studenti v ČSSR protestovali proti materiálnímu nedostatku, odpor v SRN byl založen na kritice materiálního přebytku. V obou státech však docházelo k totožnému fenoménu generačního rozporu, který byl určující pro charakter hnutí. Obě hnutí zároveň reagovala na mezinárodní události a prostestní hnutí v dalších zemích a byla jimi ovlivněna. Mezi...
|
|
|
Role médií v hnutí za svobodu slova na univerzitě v Berkeley
Pánková, Tereza ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce Role médií v hnutí za svobodu slova na univerzitě v Berkeley pojednává o událostech z roku 1964, kdy se Berkeley stalo centrem amerického politického aktivismu. Studentům Berkeley bylo tehdy univerzitní administrativou zakázáno na kampusu provozovat veškeré politické aktivity. Svými protesty se studenti Kalifornské univerzity snažili rozhodnutí administrativy zvrátit. Účastníkům hnutí se nakonec podařilo vedení univerzity přesvědčit a jejich politické svobody byly navráceny. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První stručně charakterizuje toto studentské hnutí, jeho příčiny a části. Analyzovány jsou také jeho důsledky a dozvuky. Druhá část práce, zabývající se způsobem, jakým hnutí zobrazovala média, je rozdělena na tři kapitoly. První z nich se zaměřuje na tendence médií obviňovat účastníky protestů z radikalismu. Studenti, kteří se hnutí účastnili, byli nejčastěji označováni jako komunisté nebo beatnici. Tématem druhé kapitoly je osobnost Maria Savia a vliv, jaký na jeho postavení měla média. Role Maria Savia byla médii uměle zveličována a ostatní vůdčí osobnosti byly novináři zcela opomíjeny. Poslední kapitola se zabývá studentskými novinami Daily Californian, které měly velký dopad na vývoj hnutí. Studenti Kalifornské univerzity byli díky tomuto deníku velmi dobře informováni o...
|
|
|
Na čí straně stojíš? Radikální levice v poválečném Finsku - fenomén marxismu-leninismu v zemi mimo východní blok
Skálová, Barbora ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Masař, Tomáš (oponent) ; LARMOLA, Heikki Markku (oponent)
Barbora Skálová Na čí straně stojíš? Radikální levice v poválečném Finsku - fenomén marxismu- leninismu v zemi mimo východní blok Abstrakt Předložená práce zkoumá fenomén radikálně-levicového prosovětského hnutí taistovců, které na přelomu 60. a 70. let po několik let dominovalo studentským a kulturním kruhům ve Finsku. Dizertace si klade za cíl osvětlit důvody vzniku, vzestupu a pádu - v evropském kontextu unikátního - marxisticko-leninského "anti-anti-establishmentového" hnutí a popsat jeho vliv na finskou domácí i zahraniční politiku v rámci tzv. finlandizace. Práce rovněž uvádí fenomén taistovců do kontextu československých dějin, a to zejména ve vztahu k invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Práce dále zevrubně zkoumá teoretické antikapitalistické pozadí hnutí a na teoreitické i praktické rovině jej srovnává s tzv. novou levicí. Orálně-historická kapitola založená na osobních rozhovorech s bývalými taistovci obsahuje reflexe členů hnutí a nabízí díky pohledu přímých účastníků širší perspektivu v pohledu na celý fenomén taistoveckého hnutí.
|
|
| |
|
|
Studentské opoziční hnutí za Francovy diktatury v letech 1956-1975
Cajkář, Jakub ; Menclová, Barbora (vedoucí práce) ; Šindelář, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se věnuje studentskému opozičnímu hnutí ve Španělsku v letech 1956 až 1975, kdy v zemi panovala frankistická diktatura. Výzkum se soustředí především na postoje studentského hnutí a na jeho protestní aktivity. Cílem práce je analyzovat činnosti studentského hnutí, jeho vývoj, a rovněž jeho úspěchy a s tím související případný vliv na rozhodování frankistické vlády. Výzkum odpovídá na otázku, zdali studentské hnutí zapříčinilo provádění demokratických ústupků ze strany frankistické vlády. Práce nejprve pojednává o podobě univerzitního prostředí před rokem 1956, které bylo formováno restriktivními opatřeními. V této části autor věnuje pozornost roli režimu v akademickém prostředí, která byla posílena oficiálními režimními organizacemi. V této kapitole je rozebírán rovněž vznik a vývoj studentského hnutí do přelomového roku 1956, který se stal počátečním bodem v organizaci kontinuálních protestů. Následuje stěžejní část výzkumu, která chronologicky rozebírá aktivity studentského opozičního hnutí mezi lety 1956 a 1975. Tento úsek analyzuje úspěchy hnutí, jeho nedostatky a zabývá se jeho úspěšným obdobím, které se na začátku sedmdesátých let transformovalo v radikalizaci a následnou pasivitu studentské opozice. Na toto období je v závěru práce kladen důraz, neboť lze z výsledků výzkumu...
|
|
|
Strahovské události v kontextu studentských hnutí konce 60. let 20. století a jejich ozvěny v československém tisku
Svatošová, Lucie ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Strahovské události v kontextu studentských hnutí konce 60. let 20. století a jejich ozvěny v československém tisku se zabývá spontánní demonstrací studentů ubytovaných v areálu vysokoškolských kolejí Českého vysokého učení technického v Praze. Manifestace, jež měla studujícím navrátit do jejich příbytků světlo a teplo se odehrála 31. října 1967 a stála na počátku změn ve svazácké organizaci mládeže, o které studenti usilovali již delší dobu. Strahovské události jsou navíc také milníkem pražského jara, které probíhalo v první polovině roku 1968. Cílem práce je zjistit, jak o Strahovských událostech a s nimi souvisejících aktivitách vysokoškolské mládeže informoval dobový československý tisk. Kvalitativní obsahové analýze jsou podrobeny dva deníky, Rudé právo a Mladá fronta a dva studentské časopisy, Student a Universita Karlova. Ve vybraných titulech byly vyhledávány články nejen s tematikou domácích, ale také zahraničních studentů, jelikož v daném období panoval výrazný neklid mezi mladou generací v celosvětovém měřítku. Jedním z dílčích záměrů práce tak je posoudit, zda lze mezi československým studentským hnutím a akcemi studentů v tehdejších evropských západních kapitalistických zemích najít v tisku nějaké paralely.
|
|
|
Studentské protesty v roce 1968: Srovnání ČSSR a SRN
Šutová, Marijana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Práce je komparací studentského protestního hnutí roku 1968 v Československu a v Západním Německu. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnání stejných a odlišných prvků dvou studentských hnutí s důrazem na požadavky studentů, na způsob a prostředky jejich revolty a odlišné ideologické přístupy dvou hnutí, z nichž vycházelo vzájemné neporozumění studentů dvou protestních hnutí. Autorka nejdříve charakterizuje hnutí v obou zemích a přiblíží historický vývoj, v jehož kontextu k revoltám docházelo. Zároveň se zabývá i studentskými protesty v dalších zemích v kontextu událostí v SRN a ČSSR. Následně porovnává průběh, motivy a způsob studentských protestů v obou zemích. Hlavním rozdílem studentských hnutí v Československu a v Západním Německu byl způsob jejich revolty, zatímco českoslovenští studenti volili spíše oficiální cestu k dosažení změn, protestní hnutí v SRN bylo spíše antisystémové. Studenti v obou státech zároveň vycházeli z odlišných podmínek, zatímco studenti v ČSSR protestovali proti materiálnímu nedostatku, odpor v SRN byl založen na kritice materiálního přebytku. V obou státech však docházelo k totožnému fenoménu generačního rozporu, který byl určující pro charakter hnutí. Obě hnutí zároveň reagovala na mezinárodní události a prostestní hnutí v dalších zemích a byla jimi ovlivněna. Mezi...
|
|
|
"Každý ví, časy se mění": Vliv kontrakultury šedesátých let na americkou společnost
Ščípová, Michaela ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Kontrakultura šedesátých let měla na americkou společnost obrovský dopad. Během svého působení zpochybnila mnoho amerických hodnot, které chtěla nahradit svými vlastními ideály. Přestože první zárodky revolty mladé generace vůči generaci rodičů se projevily již v padesátých letech, teprve v letech šedesátých se mladá generace naplno vzbouřila a začala neústupně bojovat za své cíle. Kontrakultura se dělila na dva hlavní proudy, kterými byla nová levice a hippies. Vedle toho čítala nespočet různých organizací, usilujících o mnoho změn, mezi které patřili například Black Panthers, Weatherman, Students for a Democratic Society nebo Vietnam Veterans Against the War. Tyto organizace se angažovaly v mnoha oblastech, mezi které patřila například práva Afroameričanů a jiných menšin nebo protiválečné protesty. Nástrojem šíření kontrakulturních hodnot se stalo umění, kde jsou dodnes zejména v hudbě patrné kontrakulturní vlivy. Přesto, že na konci šedesátých let se některé kontrakulturní organizace zradikalizovaly, což přispělo k postupnému rozpadu jednotlivých kontrakulturních hnutí a proudů, měla kontrakultura na americkou společnost v několika oblastech, čítajících například užívání drog, vnímání sexuality nebo zpochybňování autorit, nesmazatelný vliv.
|
|
|
Slavnosti vzdoru? Majáles v 50. a 60. letech 20. století v ČSSR.
Šťástka, Jan ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Roubal, Petr (oponent)
V této práci se na základě výzkumu dobových pramenů snažím rekonstruovat slavnosti pražských majáles v 50. a 60. letech 20. století a zjistit, zda se opravdu jednalo o vzdor proti "režimu", jak uvádí některé odborné texty. Na majáles nahlížím optikou Michaila Bachtina a kulturotvorných karnevalů, které mohou sloužit jako forma vyjednávání společenských změn. Světy smíchu a hry existují v prostředí jiných pravidel než každodenní svět vážnosti a mohou se stát prostředkem pro vyjednávání společenských změn i v totalitních či silně konzervativních režimech. Majáles vnímám jako karneval, který umožňuje tento přechod do světa "jen jako", skrze který studenti mohli vyjednávat o mnohých, v Československu jinak tabuizovaných, tématech. I když se svět "jen jako" může zdát oddělený od vážného světa, oba světy se navzájem ovlivňují a i formou hry a karnevalu je možné změnit společenská pravidla, která platí ve světě vážném. Zároveň jsou studenti chráněni i svou pozicí ve společnosti, mají širší práva než děti, ale stále ještě nepřešli do světa dospělých.
|
|
|
Křesťanská studentská hnutí ve 20. století
Rosický, Aleš ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Filipi, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vznikem, vývojem a zaměřením studentských křesťanských hnutí především ve 20. století, ale popisem počátků hnutí zasahuje i do 19. století a kapitolou o situaci v ČR do 21. století. Soustředí se především na hnutí IFES a jeho součást v ČR - UKH. Dále také popisuje vznik a směřování YMCA, SVM, WSCF, Campus Crusade a hnutí, která z těchto organizací vznikla v ČR. Ačkoliv je většina obsahu práce o historických reáliích a pohledech jednotlivých autorů na dané hnutí, zabývá se práce i otázkou, proč jednotlivá hnutí vznikala a jaké okolnosti je k tomu vedly. Autor se na několika místech snaží porozumět situaci spojení nebo rozdělení jednotlivých hnutí a také jednotlivá mezinárodní hnutí alespoň rámcově pochopit v kontextu dobového pozadí v církevním prostředí. Také se snaží alespoň nahlédnout do sféry působnosti těchto hnutí a podívat se, jakým způsobem se podílela na misii a evangelizaci a jaké aktivity studentům nabízela.
|
host ::
RSS.